Rychlost puku:
130 km/h = 130* 1000/3600 m/s = 36.11 m/s

doba pobytu v meritelnem dosahu:
4.5m / 36.11m/s = 0.124 s

rychlost zvuku ~ 346 m/s, vzdalenost 9 m (2x450cm) urazi za 0.026s, mereni samo ma rezii v radu desitek az stovek mikrosekund, pocitejme 1 milisendu.

Tedy objekt ve vzdalenosti 4.5m jsme schopni zmerit za 0.027 s.

puk bychom tedy byli schopni zmerit behem pruletu 4.5x, coz je dost na hrane, protoze musime zamezit zmateni mereni odrazy od vzdalenejsich predmetu (nejsnaz prodlouzenim doby mezi merenimi) a zaroven potrebujeme interval mereni mensi, nez 1/2 doby pruletu puku, abychom meli zarucene aspon 2 hodnoty.

Za optimalnich podminek (dostatecne odrazivy puk v prazdnem prostoru letici primo prez nas v merenem kuzelu - idealne jeho stredem - a zadne dalsi rusive odrazy) jsme schopni zmerit ten puk zarucene 4x (coz je 2x vic nez teoreticke minimum), ale v realnych podminkach asi budeme muset volit vetsi pauzu mezi merenimi, takze budeme radi, kdyz ten puk zmerime 2x a spocteme z jeho vzdalenosti a dobou mezi merenimi nejake cislo.

Jenze vlivem nahodnych chyb, preslechu, odrazu atd. bude tohle cislo nekdy odpovidat rychlosti, nekdy bude zcela mimo. (A predpokladame, ze se tam neprimota zadny hrac, hokejka ani nic jineho.)

Takze s trochou stesti budeme mit priblizne spravnou hodnotu, s trochou smuly nebudeme mit nic rozumneho - sazka do loterie. Ale pri opakovanych pokusech (treba merit strelbu hrace na prazdnou branu a sledovat, zda se v treningu zlepsuje) muzeme stejne dostat statisticky spravne vysledky pri dostatecnem poctu opakovani.

Pokud poleti puk kolmo na smer mereni, neni sance. Pokud to bude v realnem zapase, tak nam to mereni znici hraci okolo a i pokud tam nebudou, tak je znacna sance, ze nenamerime nic rozumneho - nejde se tedy na to vubec spolehnout (ve smyslu "a rozhodujici branku vstrelil hrac rychlosti 128 km/h")
a zaroven bychom radi nejak eliminovali nahodne chyby mereni, takze s